Krmení suchozemských želv

Často se setkávám s dotazy ohledně krmení nebo celkově správné péče o některé druhy

terarijních zvířat, především plazů. Jedni z nejcitlivějších jsou terestrické druhy želv

(suchozemské). Ty, pokud nejsou chovány v přirozeném prostředí, velmi trpí. V našich

podmínkách jim musíme jejich přirozené prostředí velmi připodobnit. Samozřejmostí je terárium

s kvalitní UVB zářivkou a zdrojem tepla. Co se týče krmení, tak obecně se doporučeje zkrmovat

minimum bílkovin a tuků. Trávící trakt býložravých želv je uzpůsobený hlavně na trávení

vlákniny. Pasáž potravy trávícím traktem trvá 7-20 dní dle druhu a stáří želvy a také dle okolní

teploty. Většina druhů suchozemských želv v přírodě prodělává zimní a příp. i letní spánek. To

bychom měli zohlednit a v těchto obdobích krmení omezovat. Samotná otázka, zda zimovat či

nezimovat je velmi kontroverzní a obecně se doporučuje zvlášť méně zkušeným chovatelům

raději nezimovat. Základem jídelníčku by měla tedy být strava bohatá na vlákninu - především

pampeliška, jitrocel, bodlák, kopřiva, jetel, mrkvová nať, u velkých druhů i seno nebo lisované

pelety. Ze salátů polníček nebo rukola (ledový salát, hlávkový salát nebo kapusta nejsou příliš

vhodné s ohledem na nižší množství vápníku). Opatrní bysme měli být při zkrmování např.

špenátu či petrželové nati (zdroje oxalátů) a nebo brokolice (hypotyreóza). Ovoce (hrozny,

jablka, meruňky, švestky) a zelenina (rajče, strouhaná mrkev) by měly mít spíše jen doplňkový

význam (příliš mnoho lehce stravitelných cukrů a tedy riziko obezity, která vzhledem ke krunýři

nemusí být na první pohled patrná). Vůbec bysme neměli zkrmovat např. maso, mléčné výrobky,

pečivo nebo krmivo pro psy a kočky (byť je některými želvami velmi ochotně přijímáno). Dále

hlavně u rostoucích želv je vhodné přidávat ke krmivu zdroj vápníku - krmný vápenec, drcené

skořápky nebo drcenou sépiovou kost.